V noci mě probudil neobvyklý, pravidelný zvuk: píp-píp, píp-píp, píp-píp. Protože jsem večer předtím zhlédla detektivku, kde nebyla nouze o výbušniny, hned mě napadlo: bomba! A taky mě hned napadlo, proč bych někomu zrovna já stála za to úsilí: obstarat si výbušninu, jet k nám, na konec světa, milou výbušninu nastražit a po anglicku zmizet. Celý příspěvek
Nastal čas podat zase trochu hlášení, jak si stojíme v té přírodě, jestli nás ještě nespolkla, a tak. Začnu dnešní snídaní…
aneb
co mi nikdy nekupujte k Vánocům! Celý příspěvek
Čatní. Takové pikantní, sladkokyselé, s ovocnozeleninovou chutí.
Nějak mi to tu zadrhává, že?
No jo, když já se vykecám Inde, a pak už nemám síly psát ještě blog …
Nažrat. A ven.
Nažrat. A ven.
Nažrat. A ven…
Ne, to není o zákaznících oblíbeného legendárního bufetu Koruna na Václaváku. Celý příspěvek
Tak jsem zrovna přesýpala v hlavě rozhovor se Zuzkou, v němž mi kladla na srdce, že já prostě nesmím žádnou mouku, NESMÍM (odkývala jsem jí to, a myslím to upřímně).
