20/6/18
V poledne jsem musela suše konstatovat, že u svého psychologa jsem nejspíš naposledy, protože být jen trochu labilnější než jsem, jdu si po rozhovoru s ním hodit lano.
Reklamy
Šmarjá, to to letí!
Koukám, že jsem neblogovala od podzimu. A bůhví, jestli ne od tamtoho podzimu! To je šlendrián, to to vedu!
No, tak zase jen heslovitě, kdyby někoho zajímalo, jak se máme, co děláme a tak. Celý příspěvek
Signál
V noci mě probudil neobvyklý, pravidelný zvuk: píp-píp, píp-píp, píp-píp. Protože jsem večer předtím zhlédla detektivku, kde nebyla nouze o výbušniny, hned mě napadlo: bomba! A taky mě hned napadlo, proč bych někomu zrovna já stála za to úsilí: obstarat si výbušninu, jet k nám, na konec světa, milou výbušninu nastražit a po anglicku zmizet. Celý příspěvek
Trochu zvrhlá snídaně v trávě
Nastal čas podat zase trochu hlášení, jak si stojíme v té přírodě, jestli nás ještě nespolkla, a tak. Začnu dnešní snídaní…
Jak jsem nedostudovala tvůrčí psaní
aneb
co mi nikdy nekupujte k Vánocům! Celý příspěvek
Miluju chutney
Čatní. Takové pikantní, sladkokyselé, s ovocnozeleninovou chutí.
Krýsný podzim
Nějak mi to tu zadrhává, že?
No jo, když já se vykecám Inde, a pak už nemám síly psát ještě blog …
