Poezie vlezle podzimní

Poezie vlezle podzimní

Napadla mě dneska ráno, když jsem venčila čolka čokla a prodírala se mlhou bílou jako krupicová kaše.

Tráva je ještě zelená,

jen mlha jako nad blaty

nutí skrýt prsty do rukávů.

Tak srkám vystydlou již kávu

a dumám, co to znamená.

Vytáhnout zimní kabáty?

Příspěvek byl publikován v rubrice Pokusy o poezii. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář: „Poezie vlezle podzimní

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s