V kleci

Už jsme to se Zuzkou braly jako samozřejmost, že se nám po zahradě procházeli pávi jako někde na zámku. Sousedovic pávi. Okupovali lavičku, kterou tedy sem tam posrali, a co, c’est la vie, řeknu si  Dobytek jeden! a s povděkem to sebereme lopatkou coby výborné hnojivo. To už nebude…

Někdy člověk až nadskočil, když periferním viděním zaznamenal pohyb za kuchyňským oknem a následně zjistil, že venku na sušáku prádla sedí několik pávů a upřeně mu zírá do kuchyně. To už nebude…

Nebo když jsem tuhle točila video, jak se páv s kocourem naháněli kolem stromu. Legrace veliká. To už nebude…

Nebo když se Pan Pávek (jak říkáme tomu hlavnímu) vytahoval na Zuzku: rozprostřel ocas a začal s ním povlávat, chrastit a strašně se naparoval. To už taky nebude…

Protože jsme si při procházce všimly, že pávi dřepí u domečku ve voliéře. V kleci. Jen ten jeden, jejich bílý synáček (nebo holka?), běhal volně kolem. Ale jelikož má rodiče zavřené v kleci, drží se v její blízkosti a nikam se nevydává.

Dneska Zuzka potkala majitele, a tak se s ním zvesela dala do řeči, proč ty ptáky zavřel, že asi kvůli hnízdění, že, protože už se stalo, že nemohl mladou najít, kde sedí na vejcích.

Kdepak, odvětil ten muž. Kdepak kvůli hnízdění. Kvůli nenávisti jsem je musel zavřít.

A tak jsme se dozvěděly něco, kvůli čemu jsme probrečely ráno:

Jedněm vadí, že jim pávi lítají na skvostně vypulírovanou zahradu a asi tam, jako nám, občas něco utrousí a poserou.

Druhým vadí (asi) totéž, plus křik, když se pávi svolávají. (Považte, na vsi křik ptáků, to nasere!)

A vrcholem bylo, když se majitel jedné sousedky zeptal, jestli by mu řekla konkrétně, co jí vadí. No, že mi na zahradě nechávají peříčka. No ty kráááso!

Tak prý ji poprosil, kdyby se to ještě někdy opakovalo, jestli by ta peříčka mohla vzít a naházet je přes plot k němu, a že zkusí těm ptákům vysvětlit, aby k ní nechodili.

Ale už to nebude potřeba, protože:

Toho jednoho páva, výstavního, někdo otrávil.

Další se vrátil zmáčený, jak dostal zásah proudem vody, aby ho vyhnali z té vyfintěné zahrady.

Dalšího jedna dáma vyháněla násadou od koštětě.

Další se vrátil s přeraženou nohou.

(Operace a vybudování voliéry stály několik desítek tisíc.)

 

Tak jo.

Ptáci jsou zavření v kleci, jen chudák mládě běhá kolem. A občas protne ticho takový ten paví skřek. Myslela jsem, že je to pozdrav, ale už v něm vždycky budu slyšet nářek. Smutek nad lidskou nenávistí.

Doufám, že těm, co si tenhle stav vydupali, se v jejich panelákových bytech a v jejich svědomíčkách pokojně spí, a že se jim bude pokojně rekreovat na chatě. Mají na to právo. Vždyť: být obtěžován na své vlastní zahradě, na venkově, považte, zvířaty a ptáky, no co to je za šlendrián, když to těm zvířatům nikdo nevysvětlí, tak to holt utluču, přerazím tomu hnátu, nebo to otrávím! Tak! 😦

 

Jen se bojíme o kočky a přemýšlíme, copak se asi stalo našemu Ctibumkovi…

21f

 

 

 

Reklamy

6 komentářů: „V kleci

  1. Achich. Tentýž příběh, jen v jiných kulisách, jsem zažil nedávno. Pávům všechna čest a lidem pár facek. Vám dvěma vše dobré.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s