Přibrzděte, holky!

Minule jsem tu, myslím, psala, jak je těžký najít slušnou stavební firmu a topenáře a elektrikáře a tak vůbec. A pak se – na chvíli – začaly dít zázraky …

První oslovený instalatér: Jé, tady to znám, tady jsem absolvoval pěkných pár mejdanů! A mlčí, maká, a nechtěl ani zálohu, musely jsme mu ji vnutit.

První oslovený elektrikář: Vstřícný, mlčí, maká, nechce zálohu, musely jsme mu ji vnutit.

Pár problémů bylo se stavebními firmami, jeden větší kecálista než druhý, a slibotechny ( a zálohu by chtěli všichni). Pak jsme narazily na jednoho z mých bývalých manželů, který byl a je zedníkem, takže jsme přes něj se Zuzuš oslovily jeho firmu, aby nám postavili hrubou (pří)stavbu. Sice jsem měla velké výhrady k prapodivnému chování šéfa (takový trošku velkovezír kombinovaný s buranem), ale nadávala jsem jen v ústraní, protože Zuzka tvrdila, že se jí líbí, že je to fachman, a že to vodsejpá.

Jo, vodsejpalo, takže jsme platily zálohy, občas jely kouknout, jak chlapi makají, a já byla klidná, že jedním z nich je ten můj bývalý, čili se dá předpokládat, že svá vnoučata by neošidil, a že to tedy bude práce poctivá.

Když už jsme zaplatily pár desítek set tisíc a přišla nám faktura na dalších 250, rozhodly jsme se, poprvé, trošku prověřit kalkulaci. A při té příležitosti jsme zjistily, že nám pan velkovezír fakturuje za m2 obkladů 470,- Kč. Ano, tolik, vidíte dobře. Nevím, kde se to zlomilo, že začal práce na naší skromné chaloupce považovat za rekonstrukci Sixtinské kaple, nicméně za těchto okolností jsme se s ním rozloučily.

Já osobně bych mu sdělila, ať s takovými cenami táhne do prdele (a jsem přesvědčená o tom, že jeho zedníci z téhle ceny vidí sotva polovic), jenže Zuzka to takhle nechce, tak jsem jen taktně sdělila, že na ně už nemáme finance, a aby nám tedy spočítal materiál, který zůstal na stavbě, že doplatíme, a ádié.

Mezitím jsme však objevily ve sprchovém koutě takovou prasárnu, že to svět asi neviděl: ve sprcháči, kudy vede nějaká trubka, je díra, ledabyle zakrytá jen tak pohozeným polystyrénem, na tom kus igelitu, a na tom máznutý beton. Kdybychom tu stavbu neukončily tak rychle, asi by na to nalepili dlažbu a přišlo by se na to, až by to někdo prošlápl a třeba si zlomil nohu.

Takhle to vypadá, prosím:

zprznena_koupelna1zprznena_koupelna2

Na můj písemný dotaz šéfovi, co to má znamenat, mi tento (fachman 🙂 ) odpověděl:

„Dobré ráno, pokud bude příležitost, vysvětlíme si to, pokud ji nenajdeme asi taky nejde o život. „

Na stavbu nastoupil můj brácha, řečený pan Lorenc, který, i přes patu v sádře, prasárnu opravil a makal tak, že už máme i omítky a usazená okna a kdeco, kromě stropů a podlah. Na ty se mělo vletět teď, na ty podlahy (každá jinak vysoká, nerovnosti, místy drolivý beton), ale brácha ráno volal, že mu nesundali sádru, jak měli, ale dali mu další.  Hoplá!

A do toho jsme jednaly se dvěma sádrokartonáři. Ten první uměl všechno a nic, a ten druhý … ten druhý ještě vůbec nic nepředvedl, ale už nám stačil sdělit, že zedník je blbec a topenář nic neumí a v podstatě jsou – kromě něho – všichni kreténi. Takže tohoto pána jsme se rozhodly také nepřibírat do party, protože obrázek o tom, kdo je kretén, si umíme udělat i samy, na to nepotřebujeme draze placeného sádrokartonáře, že.

Pak jsme volaly jednomu známému, kterého jsme platily v začátcích za vyklízecí a bourací práce, aby nám pomohl s rozbíjením těch podlah, ale dovolaly jsme se ve chvíli, kdy čekal na sanitu, protože mu spadl koutek. Jelikož u toho zvládl nadávat, tak doufáme, že pokud to je mrtvička, bude to jen nějaká lehoučká forma, a že bude brzo fit, což mu ze srdce přejeme, jakož i to, aby přestal chlastat, což je asi marnost mu přát, protože pro něj je chlast prostě slast.

 

Nicméně jsme vyčerpaly téměř všechny možnosti  a nalézáme se takříkajíc v prdeli koutě, když panstvo promine.

V sobotu se, zatím tedy samy, pustíme do bourání podlah a už to nebudeme hnát jak o život, tak se holt přestěhujeme na podzim, no, mně už je to jedno. Navíc jsme se rozhodly, že asi půjdeme do suchého betonu, žádné mokré podlahové procesy, dlouho by to schlo. Jen zatím nevíme drobnost: jak na to 😀

A v pauzách mezi srovnáváním podlahy budeme trénovat klečení na kolenou, kteréžto chceme uplatnit při jednání s pokrývačem, jehož taky nemáme ještě pořád úplně jistého.

Kdybyste někdo ovládal nějakou ze zmíněných činností a chtěl se dostavit na sobotní placenou brigádu (Praha – západ), můžeme se domluvit 😉

Jo, a k tomu nadpisu: Přes všechny tyhle peripetie se nám ten přibržďovací zásah vyšší moci trošku hodí, už jsme se totiž cítily jako štvanci …

 

1 komentář: „Přibrzděte, holky!

  1. Máte to teda nabitý program. Snad se zadaří a brzo tu přibudou i nějaké fotky těch povedených částí, ať z toho my kolemjdoucí taky něco máme.

    Bohužel znám akorát elektrikáře a instalatéra. Navíc teda až tady od nás, z Moravy. Takže to asi moc nepomůže. Pamatuju se, jak jsme rekonstruovali a taky se „nic pořádnýho“ nedalo sehnat. Krize řemeslníků, jo jo.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s